znovuzrození

dnešní ráno mě utvrdilo, že je čas vzkřísit tento blog z mrtvých. zdálo se mi totiž toto: křeček, který mi umřel před rokem a půl obživl.
byla to opět ona - kelinka. miloučká a heboučká,... a vůbec nebyla studená. a ještě si pamatuju, že u ní v akvárku byl nějaký malý křečíček. já teda nevím, jak vypadají malí křečci, ale nějak tak si je představuju..a že jsme měli strach, že kelina křečíkovi ublíží..
a část číslo 2... náš nejvíc kravský debil ze školy měl přednášku u nás v baráku. ale já jsem se tam nemohla dostat, protože jsme museli jet na kole na loď, kde byl i jancll s nějakou skupinkou kluků. a seňor j. pozoroval neustále jednoho z nich, až se ten dotyčný začal šťourat v nose a on řekl: "vidíte, jak žere ty šušně?"
no, ještě tam byla jedna část o stopování, ale ta už není tak podstatná.
ale: proč se mi o tom zdálo...? nevím... křečka nechápu, asi to bude nějaké znamení.
a šušeň je nějaká podvědomá reakce na jednu z jancllových historek... takže asi tak.