Sunday, February 26, 2006

Jancllův sen z noci 25.2./26.2. 2006

Zdálo se mi, že jsem uznávanou kapacitou v oboru fraktální počítačové geometrie, a že mi šéfredaktor jednoho renomovaného linuxového magazínu psal, jestli bych pro ně nenapsal článek. Napsal jsem ho a parádně s ním pokecal.

Analýza:
Nic moc, že?

Mejlův sen z noci 25.2./26.2. 2006

Byl jsem členem nějakého gangu hejsků. Potulovali jsme se ulicema a zpívali jsme si písničku Save me od Metallicy (pochybuju, že nějaká taková existuje). Najednou jsme narazili na jiný gang - ti zase zpívali něco od Landy. Začala strašná mela. Já jsem byl na začátku v popředí, společně s našim vůdcem, ale dostal jsem strach a schovával jsem se. Pak jsem se ale nasral a vyrazil jsem a párkrát jsem jim dal pěkně přes držku. Jenže pak jsem najednou byl sám a utíkal jsem a utíkal a utíkal až jsem se probudil.

Analýza
Mám nudný život, asi bych se měl stát členem nějakého gangu nebo aspoň někomu dát do držky.

Saturday, February 25, 2006

Mejlův sen z noci 24.2./25.2. 2006

Dnešní sen byl vskutku hororový. Mamka mi v něm ukradla peníze z kapsy u riflí na vyprání a nechtěla mi je vrátit. Potom jsem s hrůzou zjistil, že mi udělala strašný bordel v mé sbírce kazet - přeházela je, dala je do špatných obalů, odlepila z nich čísílka - prostě hrůza. Až jsem se z toho rozbrečel. Vážně. Dokonce když jsem se s hrůzou probudil, měl jsem pocit, že mi tečou slzy. Připadal jsem si jako největší chudáček.

Analýza
Mamka je pověstná tím, že taťkovi vybírá kapsy :) Tentokrát přišla řada na mě. Budu si muset dávat pozor. Stejně tak musím chránit své milované kazetky, protože mamka se k nim nechová zrovna příkladně. Kdyby se jim něco stalo, asi bych to nepřežil.

Thursday, February 23, 2006

Jancllův sen z jedné noci

Pamatuju si více snů, ale ty tady z nejrůznějším důvodů psát nebudu. Pochlubím se ale tímto:

Ve městě, které připomínalo něco mezi Olomoucí, Slušovicemi a Bánskou Bystricí, se konala soutěž krásy, do které se mohl přihlásit jakýkoliv muž. S hloučkem kamarádů jsme postávali na náměstí, když mě jeden z nich postrčil a já byl najednou jeden z účastníků (jedním z nich byl také Láva — kámoš a bývalý spolužák)! Do samotné soutěže mělo postoupit dvanáct nejlepších.

Najednou se vidím, jak jdu. Říkám si: „Janclle, hlavně klid, dej si záležet na chůzi.“ A vyplatilo se, jdu jako naprostý suverén extratřída pohodář uličkou vytvořenou dívčinami pohazující konfety. Z davu se ozývají šepoty a výkřiky typu „Krasavec“, „džentlmen“, a podobné (ne)smysly. Na konci uličky stojí ředitel soutěže, který mi podává ruku (mimochodem v duchu mi proběhne myšlenka, že je to asi Rockefeller) a ujišťuje mě, že bych měl být mezi postupujícími.

Jdu zpět, uličkou, která je najednou jakási temnější. Je to jakýsi tunel, po konfetách ani památky. Najednou mám obě nohy v jedné nohavici a z davu, který nejde vidět se ozývá: „...ale je oblečený otřesně“, „Skandál!“. Celý zpocený přicházím a doskakuji na konec tunelu i snu a pak se mi zdají zase jiné blbinky.

Analýza:
Analýze bych dnes věnoval trochu více prostoru. To město, na jehož náměstí jsme stáli, charakterizuje přesně mou osobu. Trocha Olomouce (útulné město, kde studuji), Slušovic (škaredé město, ale bydlím tam a mám ho svým způsobem rád) a konečně Bánské Bystrice (nádherné město, o kterém vím pramálo, cosi mě na něm přitahuje). Hlouček kamarádů moc analyzovat nemohu, protože se jaksi dynamicky měnilo, kdo tam se mnou vlastně byl (přesně si ani nepamatuju kdo). Soutěž krásy souvisí s mým narcisismem, který konečně dopadl tvrdě na hubu. Panebože, mám já vůbec právo být narcis? Nemám, což si uvědomují taky příslušnice opačného pohlaví, z vysoka na mě seroucí. Pan Rockefeller je machr, takový ten člověk, který mi pořád gratuluje a přeje mi hodně štěstí do života, přičemž on je tak bohatý a šťastný, že je mi ho až líto. Celá atmosféra prvního snu je jakousi oslavou — snad nadcházejícího jara? Všichni lidi se tam smějou, jak trubci. Druhá část je však opět více než reálná, po euforii přichází pád, přesně jako vždy v mojem životě. Tuto skutečnost si uvědomuji zejména v poslední době. Na konci tunelu se světlo objeví...

Lenčin sen z 22.-23. 2.2006

Takže opět se mi zdálo více snů... Ale protože jde opět o blbosti, tak je nebudu moc rozepisovat...
Takže, napřed ten, co mi zanechal největší vzpomínku... Bylo to na Konviktu... a já a ještě nějaký malý kluk jsme byli víly..(jak říkam-blbost)a měli jsme zachránit jednu holku před nějakou obludou...(připomínala mi tu z reklamy na kindr). Pak tam byly samé nebezpečné scény, jako schovávání za sloupem, pak zakládání ohně v nějaké místnosti. Následně došlo k velkému zvratu. Obluda byla zavřena do cely, všichni se začali radovat a odcházet po schodech nahoru. Ovšem, když jsem se otočila, viděla jsem jednu ženskou, jak ho vypouští a na něco ho buntuje. V tu chvíli jsem chytla toho kluka za ruku a utíkala jsem s ním ven. Za zády jsme jen slyšeli křičící lidi, co se nestihli zachránit. Vyběhli jsme ven a tam byli samí policajti. A ten kluk si s tím jedním začal vykládat a bral ho za svého tátu... Pak už to bylo zmatené. Něco o samoobsluze. Ale já jako bych už tam ani nebyla...
Analýza: Konvikt-už mi z té školy blbne. Víla-předsudek, že nadpřirozené bytosti nemohou zemřít a mohou tak bojovat proti zlu. Obluda-můj vlastní archetyp okolního hnusného světa. Přesto by celková analýza zněla, že mi už hrabe.
Pak se mi zdálo, že jsem na nějaké akci s mou údajnou kámoškou. Už jsme byli na odchodu. Ona se tam seznámila s nějakým klukem a táhla ho dom. Ráno jsem se vzbudila a chtěla jsem jít do koupelky, ale žádná tam nebyla... Jenom asi 3 záchody, ale žádné umyvadlo, natož zrcadlo. V tom vyšli ti dva z pokoje, protože ten kluk odcházel. No a on mi na rozloučenou podal ruku a nějakým chvatem mě chytl pod krkem. Něco mi pak řekl do ucha a já jsem se naštvala a přes zuby přecedila nějakou negativní odpověď)teď nemyslím sprostou...
Analýza: Ta akce je vyjádřením mého chabého sociálního kontaktu, způsobeného učením se dějin umění. Budu muset někam vyrazit. Absence koupelky-tak tomu sama nerozumím. Ohrožování od cizího kluka-psychická deprivace způsobená atakem Jendy Jeníka, který mě v úterý ohrožoval nožem.
Poslední sen jsem do této doby zapomněla.... I´m sorry....:-)

Friday, February 17, 2006

Lenčin sen z 16.-17. 2

Takže konečně se mi vrátily mé sny ve vší parádě.... A mám jich hned několik...
Takže nejprve fantasmagorický sen o upírech... V tom snu jsem byla chlap...Šla jsem po cestě, když v tom jsem uviděl(a) malou holčičku, jak křičí... Vzal(a) jsem ji do náruče a utíkala jsem zpátky, protože jsem měla divného tucha, že se něco děje. Najednou zjistím, že neutíkám ale letím... Nechápu to... Podívám se na tu holčičku a ona jako by se rozpadala...měnila se ve vodu, ztrácela tvar a v tom odraze byly vidět nějaké hrozné obrazy plné vraždících upírů... V tom mi došlo, že jdou i po mě a nevím, jakým způsobem, ale ocitl(a) jsem se v nějaké koupelně se sprchovým koutem a železnýma skřínkama... Slyšela jsem, že někdo jde, tak jsem se shoval(a) do jedné z nich, když v tom se objevili ve dveřích 2 chlapi a ženská, kteří mě volali. Samozřejně mě našli a chtěli, abych se stal(a) jednou z ních a bodli mě nožem do břicha... Proměnila jsem se v tu malou holčičku a dál to bylo zmatené...

Analýza: moc se dívám na televizi... A taky v tom vidím určitou souvislost, jak na mě Cody bafl, když jsem se trmácela pozdě na privát. Málem mě trefil šlak. Myslela jsem, že je to čert!!! A to na čerty nevěřím. Já už jsem magor... Fakt.

Ten další je taky jakýsi zblblý... Bylo to na Oskole a já jsem tam připravovala obrovskou akci.. Nebylo to jako na discotéce..Vnitřek té budovy byl naprosto jiný.. Všude byl samý chlast a plac pro kapelu... Mělo to fungovat tak, že tam půjdete, zaplatíte nějakou částku za vstup a budete moct vypít prakticky cokoliv... No a já jsem tam pobíhala a chystala jsem tam i bedny na prázdné flašky od vína a bonaqvy... No a přišlo tam pár lidí a nastoupila první kapela...Byla hrozná. Nějací 3 kluci. a já jsem furt chystala ty bedny a nutila lidem chlast. Dívala jsem se, jak to, že je tam tak málo lidí, když v tom někdo pustil na playbacku jednu vypalovačku od Deftones a ta kapela dělala, že to hraje. Pak přišel jeden chlap s malým klukem a já jsem mu hned nutila nabídku koktejlů a možnost jít do dětského koutku, hrát si... Pak jsem se probudila...

Analýza: Oskol - časté téma mých snů. Ale důvod proč se mi o něm zdá nevím. Možná proto, že na něj mám příliš mnoho vzpomínek.
Bedny - pracovní defekt - péče, aby obsluha špičkově fungovala a aby byl zákazník spokojen. Každopádně je to velký pokrok od snů, kdy na mě řve zákazník, ať už ho konečně obsloužím.
Deftones - vzhledem k tomu, že se mi to zdálo nad ránem a můj bratr poslouchal na komplu nějakou hudbu, tak jsem to slyšela z kuchyně a přidala si to do snu...
Dětský koutek - opět pracovní defekt, ale z hlediska vychovatelství. Jakožto něco mezi vychvatelkou, učitelkou a sociální pracovnicí musím myslet na blaho dětí.

A poslední sen nechápu. Bylo to něco s autobusem, byl tam můj kámoš, kterého jsem tak půl roku neviděla, se svou holkou, kterou jsem neviděla nikdy... A všichni jsme jeli na nějakou pařbu, na které byli lidi z Beverly Hills

Analýza: na autobusy je větší spoleh než na vlaky. Měla bych se seznámi s tou jeho holkou. A co se týče toho BH, tak nevím, protože jsem to neviděla, ani nepamatuju...

Thursday, February 16, 2006

Jancllova skutečnost ze dne 16.2. 2006

Dnes to trošku obrátím a nejprve popíšu svůj povedený den. Bude pak jistě zajímavé (spíš ne) sledovat, jaké sladké sny se po takovém krásně prožitém dnu mohou zdát.

Probudil jsem se za podivného hluku v mojem pokoji. Podívám se, co se děje a vidím, že otec si z mojeho vlastního pokoje udělal jakousi kancelář či sklad (či co?), kde provozuje svoji trapnou živnost se servisem počítačů.

To mě dost nasralo, tak si říkám, že si spravím chuť snídaní. No a co je na místě, kde obvykle bývá pečivo? Hovno (respektive nic, nemyslete si, že bychom byli nějaká fekální rodina, to zas ne)! Jdu tedy nakoupit (je mi ještě nařízeno, abych se štrachal přes celé město pro krmivo zasraným rybkám). Vrátím se, udělám si jídlo a jdu se učit. Unikám ze svého oblíbeného pokojíčku s notebookem v ruce do obyváku. Samozřejmě mi nic nejde, vše končí fiaskem — prostě jsem se hovno naučil.

Zajímavé, že už je prakticky konec dne, to nám to pěkně utíká. Některých detailů (samozřejmě taky pěkně debilních) vás radši ušetřím. Vrchol přichází večer, kdy coby závislák na čištění uší, si čistím ... překvapivě uši. Přitom si oblékám vrch pyžama (ano ohromně chytré). Aniž si uvědomuji, že v pravém uchu mám vatovou tyčku, prudkým pohybem natahuju pyžamo a lup — brutálně si zarážím tyčku do ouška. Klesám do kolen se zoufalým leč tichým „Ach“...

Tak si teď říkám, že bych si pustil oblíbené díly seriálu Futurama. A hle — dévedéčko nelze přečíst. Doufám, že alespoň tento příspěvek půjde uložit a publikovat, protože já už fakt nevím: Všetko je na kokot :'-(...

Mejlův sen z noci 12.2./13.2. 2006

Musím dohonit resty. Stejně mě ale mrzí, že sem píšu jen já :(

První sen je ve znamení sportu a olympiády. Bavil jsem se s Lavim o hokeji a hlavně o Jágrovi, který by podle nás měl dostat cenu pro nejlepšího hráče minulého týdne. Popisoval jsem mu stránky nhl.com, které jsou nabité informacema a plné různých machrovských statistik a tak.

Druhý sen je mnohem dramatičtější. Jedu si s Pospetzem trolejbusem a pak nějak musím přestupovat nebo co a zapomenu si tam bundu s prachama a dokladama. Tak teda volám Pospetzovi, aby mi tu bundu vzal, jenže on je strašně ožralý a vůbec mě nevnímá. Rozběhnu se za tím trolejbusem a v tom jsem se probudil.

Analýza
Tož je to celkem jasné. Jágr je ve formě, takže olympiáda bude jeho. A k tomu druhému snu - musím si dávat pozor na věci a nevěřit ožralému Pospetzovi.

Sunday, February 12, 2006

Mejlův sen z noci 11.2./12.2. 2006

Z dnešního spánku si pamatuju dva sny. V tom prvním jsem psal příspěvek na svůj blog o Martině Balogové. Psal jsem v něm, že "má nepříjemný hlas, který až příliš často přechází ve fistuli." :D

V druhém snu jsme byli v Golemu na koncertu nějaké nejmenované punkové kapely (dva kytaristi, basák, bubeník). Bylo tam strašně málo lidí a já říkám Jancllovi: "Zajímalo by mě, kolik jich tu je díky POGO-dě." Pak kapela začala hrát nějakou celkem pomalou písničku a všichni jsme zpívali. A já jsem celou dobu zkoumal kytary a zdálo se mi, že na ně nehrajou...

Analýza
Nemám rád Balogovou.

A ten druhý sen znamená, že jsme měli jít v sobotu na Visáče. Asi :)

Tuesday, February 07, 2006

Jancllův sen z noci 6.2./7.2. 2006

Ze snu si pamatuju jenom kousek, který vypadal nějak takto. Stojím a rukou si zálibně hraju se svým plnovousem (vypadám jako muslimský extrémista). Jen jednu část tváře mam nějak nevysvětlitelně oholenou. Vedle mě stojí můj otec a říká, že tento druh oholení má své speciální jméno, které ve snu zaznělo, ale já si ho nepamatuju. Jsem hrdý... Pak se probouzím a nechápu :).

Analýza
Mám se oholit! Jdu na to...:)

Mejlův sen z noci 6.2./7.2. 2006

Sen to byl asi následující: Sedíme u Divného (teda u Dobrého/Dlouhého). Prostě tam u nás. Denní doba je těžko identifikovatelná, ale bude to asi někdy večer. Z dalších postav se kromě Ivana ve snu vyskytuju ještě já a Karel. Ostatní jsou zamlžení a nejdou rozeznat. Nevím z jakého důvodu, ale prostě jsme se začali bavit o karetní hře jménem Magic the Gathering. Ivan se k nám přidává a sděluje nám, že to taky hrával. A pak říká věci typu: "Jojo, ten Paegas, to byla skvělá karta. Ta měla 3/4 flaming instant a do útoku se nemusela tappovat." Prostě podobné nesmysly. Začíná se do té diskuse strašně dostávat a dokonce něco kreslí na tabuli a vysvětluje (tabule je bílá a vůbec nevím, kde se tam vzala). Karel celou dobu pozorně naslouchá a přikyvuje a já se směju. Pak najednou debata na téma Magic skončí a Ivan začíná zpívat. Text si přesně nepamatuju, ale byla to nějaká lidovka, kde vždycky refrén končil slovy: "pro Janka, Janíčka." Pak jsem se probudil.

Analýza
Přítomnost hry Magic se dá vysvětlit jednoduše - při nedávné cestě vlakem jsme se s Karlem a Codym domluvili, že ty karty dovezem a z prdele si zahrajem (teda prdel to byla z mojí strany, oni dva to možná brali vážně). Takže to byl takový vhled do budoucnosti. Proč nám to ale vysvětloval Ivan? To fakt nevím, možná proto, že to je prostě bůh a ví všechno. A ta písnička? V každém mém snu se musí Jancll nějakým způsobem vyskytnout. Jako Hitchcock ve svých filmech. Vždycky projde kolem kamery nebo se někde na chvilku objeví. Jancll v mých snech plní stejnou funkci. Nemusí hrát žádnou velkou roli, jen se tam na chvíli zjeví. Tentokrát k tomu využil píseň. Značí to, že je můj nejlepší kámoš a že bez něho nedám ani ránu.

Monday, February 06, 2006

Ať žijí inzeráty....


Ano vážení...další křivda je na scéně.... Ti, kteří mě dobře znají, vědí, že poslední 3 měsíce neustále básním o novém telefonu... Po Štědrém dnu se mi dokonce podařilo narazit na jistý inzerát od slečny "blondýnky 122", která jej prodávala pouze za 3800!!! Tak si říkám parádička... Domluvily jsme se, že mi to pošle balíčkem na dobírku a čekám.... Každé ráno stojím u okna jak lečo a co se nestane....NIC... Po 3 týdnech jsem už notně naštvaná, tak neustále voláme na její číslo, kde to nikdo nebere.... Až do chvíle, kdy mi příjde osudný email. Nuže ...čtěte: "Velice se omlouvám,že jsem se neozvala,ale stal se problém!Pes mi rozkousal záruční list,takže čekám na nový!Ta ZÁLEŽITOST JE VE VYŘIZOVÁNÍ,ALE NEMŮŽU TO NIJAK USPĚCHAT. Velice se Vám omlouvám".
Tak to už má důvěra opadla a říkám si, co to je za krávu. Když se nic neděje ani další týden, tak voláme opět a tentorkát úspěšně. Zvedl to nějaký kluk, který mi sdělil, že telefon, na který denně čekám si právě koupil za 4200!!! Takže ta bestie jedna blonďatá ze mě dělala celou dobu krávu.... Od této chvíle nesnáším blondýnky a včera jsem si můj telefon objednala přes internet za 4100...

Thursday, February 02, 2006

Obsahová stránka ještěrčího blogu

Tak jako stále přemýšlím, co sem vlastně budu psát….Asi si sem začnu stěžovat… Jasně… Budu psát seznamy lidí, kteří mi ublížili, zážitky, kdy mi někdo ukřivdil a strasti mého nudného života…
Jojo….
To se mi podobá….

Můj strašný den

Ano, všichni to známe…Den blbec. Ten můj poslední se stal právě v úterý…
Všechno to začalo už probuzením a zjištěním, že můj bratr opět zaspal a vykašlal se tak na celou školu. Už jeho přítomnost ve mně vyvolává negativní smýšlení.
Nicméně to vypadalo dobře, v rámci možností jsem stíhala…Až do osudné chvíle… Zdržela jsem se vyhledáváním obrázku na rozbor kresby takovým způsobem, že když jsem vyšla z domu, právě přijížděl vlak, kterým jsem měla odjet..
S dobíháním a naskakováním do rozjíždějícího vlaku mám už nějaké zkušenosti, ale náledí a obrovské desky, které jsem táhla sebou mě zdržovaly a vlak se mi před nosem rozjel, což byl naprostý průser. Na 2 hodiny jsem měla být v městě O. Moje spása však přišla hned vzápětí. Jeden pán mě vzal do Hulína na nádraží, jestli nepojede nějaký rychlík. S mým štěstím jel až za hodinu osobák.
Obvolávání známých také neneslo ovoce, proto jsem se rozhodla pro poslední šanci-stopování. Prošla jsem celý Hulín až na odbočku na Přerov. Samozřejmě jsem musela čekat v naprosté beznaději asi čtvrt hodiny, než mě zachránil jeden kamión. Řidič byl celkem fajn týpek, ale ani to nás nezachránilo. Až jsem začala děkovat bohu, že i přesto, že jsme jeli hrozně pomalu, tak jsem jakž takž stíhala, zastavili nás policajti. No nedrželi nás tam asi 20 minut??? Myslela jsem, že uvidím všechny svaté…Další bomba přišla hned v zápětí. Kamioňák jel pouze na začátek města O. Spakovala jsem si věci a chystám se, že vylezu, když mi podjede noha a letím metr vzduchem, abych se natáhla vedle obrovského kola. Málem jsem si zlomila nohu. To bylo prosím za 5 minut 2…
V duchu jsem šílela. Na první zastávku autobusu půl km daleko jsem skoro utíkala (abych rozhýbala tu nohu).Vzhledem k frekvenci autobusů jsem měla štěstí, protože mi hned jeden jel, svezla jsem se tak na vlakové nádraží a šalinou na náměstí. Přijela jsem samozřejmě 14:20, naprosto ztrhaná a ráda, že i tak mě paní vzala.
A kdyby vás zajímala pointa tohoto příběhu, tak veřejně slibuji, že začnu chodit včas na vlak…